THEY HAVE PLACE IN MY LIFE || tři

22. prosince 2016 v 19:38 | Karolína |  THEY HAVE PLACE IN MY LIFE

KAPITOLA TŘETÍ




Ráno mě vzbudily zvuky, které jsem nejdřív moc nevnímala, ale když jsem si uvědomila, co to je, okamžitě jsem vystřelila z postele. Křik fanynek. Seběhla jsem schody a málem se zabila, protože byla v celým domě hrozná tma.
"Halo? Je tady někdo?" zeptala jsem se.
"Jsem tady." řekl Beau, který stál u okna a právě odhrnul kousek závěsu, aby se podíval ven.
"Co se děje?"
"Fanynky se zbláznily." pokrčil rameny.
"Jak zjistily, že bydlíte tady?"
"Vlastně přišly za tebou a ne za námi. Stal se z tebe úplný fenomén!" rozesmál se, ale mně to moc vtipné nepřišlo.
"Už jsem to zjistil!" Jai přišel z kuchyně a díval se do mobilu. "Řekl jsem Jamesovi a Danielovi, co se stalo a oni zjistili, že naši adresu prozradil nějaký paparazzi, který kolem nás často chodil a zjišťoval, jestli tady fakt bydlíme. A asi mu přišla jako vhodná chvíle to vypustit právě, když se zjistilo, že máme ségru."
"Nikdy jsem neviděla, aby tu kolem někdo chodil. Musíte uznat, že bydlíme celkem na odlehlejším místě," řekla jsem. "Já vás kluci nechci strašit, ale myslím, že tohle se k mamce dostane brzo."
"Asi bychom jí to měli říct než se to dozví od někoho jiného." řekl Jai.
"Kde je vlastně Luke?" zeptala jsem se.
"Odjel do města za Danielem a Jamesem, aby jim pomohl něco zjistit. Už je na cestě domů. Jen si nedokážu představit, jak se přes všechny ty fanynky dostane dovnitř. Jen dostat se ven, byl záhul."
"Jděte za holkama." řekla jsem.
"Myslíš, že je to dobrej nápad?" zeptal se Beau.
"Jasně! Uděláte jim radost, dáte jim vědět, že je Luke na cestě domů, tak aby se trošku stáhly, aby se někomu něco nestalo a tak."
"Budou se na tebe ptát."
"Tak jim řeknete, že prostě máte ségru a basta. Víc vědět nemusí. Jsou to vaše fanynky, ne moje."
"Jsi součástí našeho života, takže je zajímat budeš. Popravdě řečeno si myslím, že kdybys byla kapesník, kterej jsme použili, tak je budeš taky zajímat." zasmál se Beau.
"Díky za super přirovnání." zasmála jsem se a zamířila do kuchyně.
"Snídali jste?" zařvala jsem na ně.
"Vlastně ještě ne." zavolal na zpět Jai.
"Okej. Tak jděte ven, vezměte si mobily a já vám zavolám, až udělám jídlo."
"Hlavně opatrně, Lily." řekl Jai, který byl vždycky tím nejstarostlivějším bráchou a já s jistotou věděla, že bude dokonalý táta. Když jsem otevřela ledničku, uslyšela jsem zvenku nadšené vykřiky. Kluci už asi vyšli mezi fanynky. Vytáhla jsem z ledničky vajíčka a mléko, připravila si mouku a cukr a vše začala pomalu míchat. Během chvilky jsem měla ušlehané těsto do kterého jsem přidala ještě pár ingrediencí. Našla jsem pánev a olej a do každého políčka nalila těsto. Měli jsme několik tvarů na lívance, protože obyčejná kolečka nám přišla nudná a kluci lívance prostě milovali a když ještě vypadaly krásně, tak se jich mohli užrat. Vybrala jsem pánev na které byl Mickey Mouse. Chtěla jsem udělat radost Lukovi za to, že se ráno vypravil s klukama do města. A on Mickeyho naprosto miloval. Obrátila jsem lívance na druhou stranu a začala obdivovat, jak se mi povedly. Z lívanců se na mě usmíval Mickey. Vytáhla jsem čtyři talíře a na první hodila čtyři lívance z pánve. Když jsem dodělávala poslední várku (na každý talíř jsem dala čtyři lívance), otevřely se dveře a kluci vešli.
"Tady to nádherně voní!" vykřikl nadšeně Luke a přiběhl do kuchyně. Když viděl Mickeyho, rozzářily se mu oči.
"Líbí?" usmála jsem se. Přikývnul.
"Ségra, odkdy umíš vařit?" zeptal se.
"Lívance umí každej blbec." zasmála jsem se a dala poslední lívance na čtvrtý talíř. Všechny jsem polila javorovým sirupem a dva talíře odnesla ke stolu. Luke vzal zbývající dva. Vrátila jsem se do kuchyně, kde jsem již měla v konvici připravenou kávu a se čtyřmi skleničkami jsem ji donesla ke stolu. Kluci tam už seděli a čekali na mě. Kávu a skleničky jsem položila doprostřed stolu a sedla si.
"Už se do nich můžu pustit?" zeptal se nedočkavě Luke.
"Samozřejmě." zasmála jsem se a ukrojila si kousek lívance. Kluci si tiše pochutnávali a já musela uznat, že se mi celkem povedly. Na to, že to byl můj první pokus, ale to se kluci nemusí dozvědět. Kluci celou dobu říkali vtipné historky a vtipy, které jsem už sice slyšela nejmíň 5x, ale nechtěla jsem jim kazit radost, tak jsem se s nimi smála. Smích nás přešel, když někdo třísknul dveřmi a přišel do kuchyně.
"Mami!" vykřikla jsem a vrhla se jí kolem krku.
"Ahoj, zlatíčko." zašeptala mi do vlasů.
"Mami, co tady děláš?" zeptal se Beau s plnou pusou.
"S plnou pusou se nemluví miláčku," usmála se na něho. "A pokud jde o to, co tady dělám, tak bych chtěla slyšet, co se stalo, že všichni ví o vaší sestře."
"Je to moje chyba, mami." řekla jsem.
"Není to ničí vina." řekl Luke a přišel k mamce, aby jí taky objal.
"Nezajímá mě, jestli to je vina někoho z vás nebo někoho jiného. Já chci jen vědět, co se stalo."
Nadechla jsem se a odvyprávěla jsem jí celý příběh. Samozřejmě, že jsem vynechala to, že jsem byla v parku a že mi Ash řekl, že jsem úžasná. To jsem si chtěla navždy uchovat jen pro sebe a s nikým to nesdílet.
"A ještě bys mami měla něco vědět." řekl Jai.
"Neříkejte mi, že jste udělali nějaký průšvih."
"Ne to ne, jen fanynky, no ony, no víš, tak trochu zjistily, kde bydlíme." mluvil potichu a pomalu.
"Počkej. Jak jako zjistily?" na čele se jí objevily vrásky.
"Tady kolem se toulal nějaký paparazzi a oznámil to do světa." řekl Luke.
"O můj bože," složila hlavu do dlaní.
"Mami, to nic není. Fakt. My se o Lily dokážeme postarat a ochránit ji. Náhodou ji mají fanynky rády. Hrozně se na ni ptaly a chtěly, abychom ji pozdravovali a tak. Nevypadaly nebezpečně," řekl Beau a napil se kávy. ,,A dokonce měly i poznámky, že by se k sobě s Ashem hodili."
Když tohle řekl, rozbušilo se mi srdíčko.
"Hlavně ty se s ním nesetkávej, Beau. Stačilo, co jste předváděli, když jste byli malí. Ty moje malá holčičko," řekla mamka a objala mě. "Já tě tak chtěla před vším ochránit."
"Mami, to nic není. Jednou by se to stejně dozvěděly." řekla jsem a usmála se. Mamka trošku popotáhla, a pak se rozloučila. Kluci mi pomohli odnést nádobí a já se pak převlékla. Když jsem mířila z koupelny do pokoje, proti mně šel Beau.
"Pojď se mnou." pošeptala jsem a vešla do pokoje. Pak jsem zavřela dveře.
"Co potřebuješ?" usmál se.
"Zajedeš se mnou do města?"
"Proč?"
"Jai s Lukem mají za pár dní narozky! Musím jim něco koupit a musíme nakoupit věci na tu společnou oslavu." řekla jsem.
"Doprdele, já na to úplně zapomněl!" vyjekl a bouchl se rukou do hlavy. "Za chvíli vyrazíme." mrkl a vyběhl z pokoje. Převlékla jsem se do šortek a trička, vzala jsem si ty nejtmavší sluneční brýle a na hlavu klobouk. Dnes jsem se vykašlala na svůj běžný styl, protože jsem na sebe nechtěla moc upozorňovat. Když jsem o chvíli později sešla dolů, Beau čekal u dveří a v rukou držel klíčky od auta.
"Snad nevadí, když se dneska projedeme. Nepřijde mi moc bezpečný jít pěšky." řekl a vyšel. Šla jsem za ním. Nasedli jsme do auta, vyjeli a během pár minut jsme už zastavovali před obchoďákem. Beau vytáhl peníze a podal mi několik bankovek.
"Ty nejdeš?" zeptala jsem se, když mi podával peníze.
"Já jdu nakoupit nějaký věci na tu trojitou oslavu, tak vyber něco hezkýho." řekl a dal mi pusu na tvář.
"Dobře." řekla jsem, vložila si peníze do kabelky a vyšla z auta. Zamířila jsem do nákupního centra a celou dobu se dívala na zem. Naštěstí na mě nikdo nijak nezíral. V tu chvíli jsem uslyšela křik. Otočila jsem a viděla jsem, jak Beau míří na druhou stranu do supermarketu a u něho je několik holek. Zrychlila jsem krok, až jsem došla do obchoďáku. Nevěděla jsem, co klukům koupit, tak jsem chvíli procházela pár obchodů, kde jsem si myslela, že by se jim odtud něco líbilo, a pak jsem se zastavila v obchodě s oblečením. Zaplula jsem tam a okamžitě jsem věděla, co klukům koupím. Měli tady trička s Nirvanou, kterou Jai miluje, tak jsem vzala tři, který jsem na něm ještě neviděla, takže jsem měla jistotu, že je ještě nemá. Šla jsem o kousek dál a našla jsem mikinu jako stvořenou pro Luka. Byl na ní Mickey. To jsem mu prostě musela koupit! Vzala jsem jednu do ruky a ještě koupila pár pletených náramků u kterých jsem si byla jistá, že se Lukovi budou líbit. Šla jsem zaplatit a sundala jsem si klobouk, protože mi přišlo hloupé, mít ho na hlavě, když jsem pod střechou. Zašla jsem si koupit čerstvý džus, protože jsem už měla žízeň. Zatímco jsem čekala než mi ho slečna připraví, někdo mi zaklepal na rameno. Otočila jsem se a najednou jsem zírala do tváře neznámé holce.
"Ehm." poznamenala jsem a snažila se usmát.
"Ty seš Lily, viď? Lily Brooks!" usmála se.
"Promiň, asi sis mě s někým spletla, já už musím jít." řekla jsem, vzala si džus a rychlým krokem vyrazila k východu.
"Jsi úžasná!" zavolala na mě. Nasadila jsem si zpět klobouk a usmála jsem se. Byla milá, ale já stejně z fanynek měla respekt. Ony kluky milovaly a udělaly by pro ně cokoliv. A já se cítila jako člověk, který fanynkám bude vadit. Zatím se ale zdálo, že si to jen nalhávám. Vyrazila jsem k autu u kterého bylo namačkáno mnoho fanynek. Viděla jsem, že v autě už sedí Beau. Nevěděla jsem, jak se dostat do auta, tak jsem mu zavolala.
"Lily, mám problém." řekl.
"Vidím." zasmála jsem se. V tu chvíli se podíval mým směrem.
"Já to nějak vymyslím, tak zůstaň tam kde jsi."
"Vykašli se na to, já to domů dojdu. Je to kousek a určitě mě nikdo nepozná." řekla jsem.
"Neměl bych tě nechat jít samotnou, ale asi nic jinýho nezbývá." vypnul hovor. Vrátila jsem mobil do tašky a pomalu vyrazila přes parkoviště. Až když jsem se dostala z města, začala jsem se cítit trochu bezpečněji.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.