THEY HAVE PLACE IN MY LIFE || deset

28. ledna 2017 v 22:07 | Karolína |  THEY HAVE PLACE IN MY LIFE

KAPITOLA DESÁTÁ




Tak teď budu za úplnou blbku. Bavím se tady s holkama, že nevím, kdo bude jako předkapela, a pak si v klidu na pódium přijdou Janoskians s mými bratry v čele. Né, vůbec jsi to Lily netušila. Už vidím ty tweety.
Stále jsem zírala na pódium, kde kluci vykřikovali svá jména.
"Já je zabiju." zašeptala jsem. Abyste to pochopili. Nejsem na ně naštvaná kvůli tomu, že tady budou hrát, ale kvůli tomu, že ani nemají tu potřebu nebo povinnost mi to říct. Holky celou dobu ječely, ale já si to uvědomila až teď. James stál za DJ pultem a už tam něco pouštěl. Poznala jsem, že to je píseň Best Friends. Beau ji jednou omylem složil a pak se nějak chytla a kluci ji chtěli zpívat. Já ji měla moc ráda. Nejvíc mě ale bavil tanec, který k němu měli. Všechny holky kolem mě dělaly to stejné, co kluci na pódiu, jen já stála jako tvrdé y, protože upřímně jsem se ten tanec nikdy nenaučila. A pořád jsem nemohla uvěřit tomu, že moji kluci předskakují 5SOS. Podívala jsem se na Jaie, který očima prohledával publikum, až se zastavil na mně. Zvedla jsem na něho obočí. Jen se uculil. Vytáhla jsem mobil, vyfotila kluky a hodila to na Twitter.

@JollyLilyB: Jdu na koncert @5SOS a najednou přijdou @janoskians. Už mě nic nepřekvapí!

"Hrozně rádi vás vidíme!" vykřikl Daniel do mikrofonu. Fanynky zaječely.
"Doufáme, že jsme pro vás příjemným překvapením." uchechtl se Luke.
"A proto pro vás máme ještě dvě překvapení!" řekl Jai.
"To první je to, že vám tady dneska zazpíváme zbrusu novou písničku, která se jmenuje That's What She Said!" vykřikl Beau a ozvaly se první tóny písně. Nová píseň. Žiju s nimi a ani nevím, že by něco plánovali, vymýšleli či skládali. Jsem to ale sestra. Písnička se mi ale dost líbila. Asi zatím nejvíc z těch pěti, co měli. Byla chytlavá a prostě skvělá. Poté zahráli ještě Set This World on Fire, This Freakin Song a zakončili to Real Girls Eat Cake při které byl Jai převlečený za ženskou. Dostala jsem brutální záchvat smíchu. Tak tohle mu budu připomínat ještě hodně dlouho.
"A teď bychom byli rádi, kdybyste pořádným křikem přivítali 5 Seconds of Summer!" zařval James. Fanynky a fanoušci, pokud tam nějací byli, se rozkřičeli. Někdo řval 5SOS, jiný jména kluků a další věci typu miluju vás. Pak to tvořilo docela zajímavou kombinaci, když řvali přes sebe a navíc každý úplně něco jiného. Po chvíli přišli i kluci, ale stoupli si vedle sebe dopředu. Janoskians tam pořád stáli. Plácli si s klukama a Lukey si vzal mikrofon.
"Jsme rádi, že jste sem dnes všichni přišli!" řekl svým hlubším hlasem.
"Máme pro vás obrovské překvapení, které tady už kluci trochu zmínili." křikl Ashton do mikrofonu, který držel Jai.
"A my doufáme, že z něho budete mít radost," řekl Mikey. "Protože..." podíval se na kluky.
"POJEDEME NA SPOLEČNÉ TOUR!" zakřičeli všichni do mikrofonu.

Moment.

Společné tour?

Prosím, ať to není to, co celou dobu domlouvali a já do toho byla zapletená. Protože jestli ano, tak si nedokážu představit, jak mám vydržet několik měsíců s devíti kluky na tour. Tak to bude ještě hodně zajímavý.
Pak konečně začali hrát 5SOS a já byla v sedmém nebi. Bylo to neskutečné. Splněný sen. Hráli všechny možné písničky a já se při Long Way Home neplánovaně rozbrečela. Podívala jsem se na Ashe, který byl úplně zažraný do hraní. Leskl se potem, hnědé kudrlinky se mu lepily na čelo a tvářil se soustředěně, ale zároveň uvolněně. A byl pořád tak neskutečně sexy. V duchu jsem zavzdychala.
Jakmile dohráli, fanynky ještě dlouhou dobu křičely, ale kluci se už nevrátili a já přemýšlela, jak se dostat zpět do zákulisí. Propletla jsem se davem směrem k místu, kterým jsem sem s Ashem přišla a dívala se, jestli někdo stojí u dveří. Byl tak sekuriťák, tak jsem k němu zamířila a ukázala mu visačku. Okamžitě mě pustil dovnitř a já šla do šaten. Už zdálky jsem slyšela řev kluků z toho, jak oslavovali tento koncert. Vtrhla jsem tam a když mě kluci spatřili, tak ztichli a sledovali mě.
"Společné tour, krycí jméno dovolená? Vážně?!" zeptala jsem se a dala si ruce v bok.
"Jsi překvapená?" usmíval se James.
"To si piš, že jsem překvapená." zasmála jsem se a vzala si od Mikeyho kelímek s vodou.
"Takže se už těšíš nato, jak s námi budeš trávit tolik času?" zeptal se Beau. Asi čekal, že něco namítnu.
"Bude to zajímavý." řekla jsem v klidu.
"Počkej, to je všechno? Žádný vymlouvání nebo překvapení?" znovu se zeptal.
"Několikrát jsem slyšela Jaie, jak telefonoval." prohodila jsem. Kluci zmlkli a Jai zrudl.
"Takže proto ses furt na něco vyptávala!" Lukovi se rozsvítilo.
"Přesně tak, zlatíčko," usmála jsem se a vyhodila prázdný kelímek do koše. "A kdy vyrážíme?"
"Zbytek léta budeme jezdit po Austrálii, jsou to asi ještě tři koncerty a pak vyrazíme do světa. Tři týdny budeme jezdit po Severní Americe, týden po Střední Americe, tři týdny po Jižní Americe," vypočítával Calum na prstech. "Pak pojedeme do Evropy, tam bychom měli být kolem tří týdnů a nakonec na měsíc do Asie."
"Takže budeme na cestách zhruba tři měsíce a dva týdny." shrnul Ash.
"To je super!" vyjekla jsem nadšeně.
"Ale nemysli si ségra, že se budeš někde courat. Bude to nebezpečný a vždycky s tebou někdo půjde." řekl Jai.
"Jasný." řekla jsem.
Ještě jsme se chvíli bavili, a pak jsme vyrazili domů.


Menší posun v čase.

Kluky čekalo několik koncertů po Austrálii a fanynky bláznily ještě více než doteď. Dokonce nás začali pronásledovat paparazzi, takže bylo téměř nemožné, dostat se někam bez zvýšení pozornosti. Já kluky na tyto koncerty po Austrálii nedoprovázela. Trávila jsem čas s Kianou, protože nás čekalo dlouhé odloučení, tak jsme si ještě užívaly společného času.
Párkrát jsme navštívily kosmetický salon, zašly do kina, na pedikúru a manikúru, nákupy a taky jsem doprovodila Kianu na jedno focení. A já se během těch dní pomalu, ale jistě balila. Pořád jsem stála před otevřenou skříní a měnila oblečení, protože jsem se nemohla rozhodnout, co si vzít a co ne. Kluci na tom byli dost podobně jako já. Jen s tím rozdílem, že já na to měla více času než oni. A když jsme nesli kufry a tašky do auta a nasedali do něho, celou dobu jsem poslouchala, jak se nerví, že něco zapomněli.
"Jste horší jak holky." řekla jsem jim, když jsem v klidu seděla na zadním sedadle. Kluci se ušklíbli. Jai pak ještě zkontroloval všechny dveře a vrata, zda jsou opravdu zamknuté a nasedl.
"Na letiště, prosím." řekl taxikáři, který nás měl odvézt. Se všemi jsme si dali sraz až právě na letišti. Taky tam měla přijet mamka s Kianou, aby se s námi rozloučily. Zatímco jsme jeli po cestě na letiště, zírala jsem z okna a sledovala okolí. Kdo ví, jak se to tady za těch pár měsíců změní. Uvidím najednou tolik míst a na Austrálii si možná za tu dobu ani nevzpomenu.
Než jsem se ale nadála, už jsme vystupovali z taxíku a táhli své kufry do haly. Už zdálky jsem viděla skupinku kluků a u nich dvě ženy. Během chvíle jsme byli u nich.
"Tady jste!" řekla mamka a každého nás objala. Já si pak stoupnula vedle Kiany a objala ji jednou rukou. Usmála se a přitiskla se ke mně. Tak moc mi bude chybět!
Podívala jsem se na kluky a všimla si, že se na mě Ash dívá a usmívá se. Usmála jsem se a sklopila pohled. Když jsem byla v jeho blízkosti, tak mi zrudly tváře a já nevěděla, jak tomu zabránit.
"Budete opatrní. Dávat pozor, jak na sebe, tak na Lily, protože ji máte na starost. Jasný?" zeptala se tvrdě máma.
"Neboj, mami." řekl Beau.
"No, to si piš, že se bojím. Když vám člověk něco svěří, tak si nemůže být jistý, jak to dopadne." povzdychla.
"Budeme muset jít. Za hodinu a půl nám to letí, tak bychom se měli jít odbavit a tak všechno." řekl Calum, který se díval na hodinky. Kiana mě k sobě pořádně přitiskla a já ji objala.
"Vrať se mi brzo." zašeptala mi do ucha.
"Vrátím. Budeš mi chybět." zašeptala jsem nazpět.
"A hlavně nedovol všem těm fanynkám, aby ti šly po Ashtonovi." zasmála se.
"Neboj." řekla jsem, když jsem se od ní odtáhla a přešla k mamce. Po tváři jí už tekly slzy.
"Buď opatrná, holčičko moje." řekla mi a přitáhla si mě do objetí.
"Kluci se o mě postarají, nemusíš se bát. Já jim naprosto věřím." usmála jsem se. Políbila mě do vlasů a pohladila po tváři. Kluci se loučili i s Kianou a Luke jí byl nebezpečně blízko. Viděla jsem letmý dotek jejich rukou a když ji objal, nejspíš jí pošeptal něco hezkého, protože jsem viděla, jak zrudla. Pak jsme mamce a Kianě zamávali a zamířili k přepážce. V čele šel Ronnie, kterého jsem si do té doby nevšimla, protože se loučil kousek od nás se svou manželkou Mariam a který nám domluvil letenky. Ani jsem se nenadála a už jsem v ruce držela letenku a posunovala se se svým kufrem dál. Došli jsme do odbavovací části, kde nám vzali kufry a mně v ruce zůstal jen kožený batoh. Sedli jsme si na lavičky v části 3, odkud jsme měli odlétat. Bylo něco málo po půlnoci, ale lidí tady bylo i tak celkem dost.
"Kdo všechno chce koupit kolu?" zeptal se náhle James, který se zvedl. Ruce nás všech vyletěly do vzduchu.
"Půjdu s tebou." řekl Mikey, který byl z nás nejvíce energický i v tuto hodinu. Mně samotné padaly víčka, přestože jsem odpoledne spala. Ještě hodinu a poletíme. To vydržím. Ale jen, co James odešel a kluci se začali mezi sebou o něčem bavit, opřela jsem se o rameno Luka, který seděl vedle mě a zavřela oči. Ani jsem si to neuvědomila a usnula jsem. Vzbudilo mě jemné třesení.
"Lily, už musíme jít." zašeptal Luke a pomohl mi na nohy. Vzala jsem svůj batoh, hodila si ho na rameno a šla za klukama. Když jsme ukázali letenky a zamířili do letadla, začala jsem mít trochu strach. Nikdy jsem letadlem neletěla. Bylo to divné, já vím, ale nikdy jsem neměla možnost. Když jsme posedali na určená místa, zjistila jsem, že sedíme všichni hezky za sebou. Takže jsme zabrali téměř čtyři řady. Já seděla v první řadě s Lukem a Jaiem, za námi Beau, Mikey a Ronnie, za nimi Lukey, Calum a Ash a nakonec Daniel a James spolu s nějakým cizím člověkem. Nastoupili jsme mezi prvními a navíc zbývalo půl hodiny do odletu, tak jsem vytáhla mobil a zapnula přední fotoaparát.
"Hej, lidi, připravte se. Vyletí ptáček!" otočila jsem se na kluky dozadu. Pak jsem natáhla ruku před sebe a když jsem viděla, že jsme na společné fotce všichni, zmáčknula spoušť. Bylo to neuvěřitelné, ale fotka se nám povedla na poprvé. Hodila jsem ji na Twitter s komentářem Odlétáme a všechny tam označila. Až poté jsem si fotku prohlédla a musela se usmát. I přestože jsme byli všichni unavení, kluci se usmívali a vypadali jako andílci. Pak jsem už mobil vypnula a hodila ho do batohu. Chytnula jsem pás, připoutala se a nehty zarývala do opěradel.
"Ségra, klídek, ještě neletíme." řekl Luke.
"Já jsem v pohodě." zalhala jsem.
"Prosím o pozornost. Naše letušky vám právě..." ozval se hlas. Pozorně jsem poslouchala a sledovala, jak krásná hnědovlasá letuška stojící uprostřed letadla ukazuje, jak se používá maska, kde jsou nouzové východy a tak. Ne, vůbec jsem nebyla v pořádku.
Když letušky odešly, věděla jsem, že už není cesty zpět. Dveře letadla se zaklaply a všichni se připnuli.
"Jsi v pohodě?" zeptal se mě Jai.
"Nevím." řekla jsem a podívala se na něho. On mě místo odpovědi chytil za ruku a Luke mě chytl za druhou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.